Jedna fotografie každý den po dobu jednoho měsíce.
8/30
17. února, pondělí
Ranní vstávání a na otočku do Zlína – člověk přece nechce vynechat dějiny umění! Minule jsem v Olomouci uvízl, tentokrát jsem si přál, aby tomu tak bylo.
Člověk totiž toho vidí tolik, když se nedívá dolů. Ať už pro pohled k zemi má jakýkoli – únava, mobil, vyhýbání se pohledům ostatních, protože jste introvert – čas od času se vyplácí zvednout oči a rozhlédnout se kolem.
Třeba nedávno jsem díky tomu zjistil, jak je ta naše Praha ve skutečnosti krásná, když se pro změnu nekoukám na vajgly na chodníku, ale na architekturu.
No a tady v Olomouci je taky pěkně! Věděl jsem to už od doby, co jsem tu absolvoval ten mnou všude vychvalovaný týdenní fotoworkshop, který mi změnil pohled na fotografii a dodal energii na mé vlastní umělecké snahy.
Slibuji si, že se jednou do Olomouce vrátím na další (a delší) fotoprůzkum.
© Attila Zinčak
attila zinčak 