Jedna fotografie každý den po dobu jednoho měsíce.
17/30
26. února, středa
Ohromná únava mě provázela celým dneškem. A jako tohle zašpiněné okno, přes které není vidět, mi zastřela vnímání.
(Na tohle okno jsme na konci základní školy napsali 9.B. Pořád to tam je.)
Báseň o prvních ranních paprscích
Ťuky, ťuky, ťuk,
klepe na dveře.
Pospěš, než si otevře,
slyší každý zvuk.
Ťuky, ťuky, ťuk,
zavři oči své.
Spinkej, nebo bude zle,
a už ani muk.
Ťuky, ťuky, ťuk,
vchází do domu.
Snese na tě pohromu
uslyší-li hluk.
Za tebou!
Za tebou!
Naklání se blíž
ze tmy hluboké.
Za tebou!
Za tebou!
Podívá se, zdali spíš.
…Pokud ale ne…
Běda ti!
Běda ti!
© Attila Zinčak
attila zinčak 